Sobotkův konec? Ale kdepak

Kolem premiéra se rozehrála docela pěkná hra, za kterou by se scénárista nemusel stydět. Nové poznatky ke staré kauze se v MF DNES objevily v době, kdy ministr Mládek přišel s návrhem poslat do OKD miliardu a Zdeněk Bakala hodil na burzu byty OKD. A už se to nabaluje jak koule: Jak to, že se nikdo nezačal zabývat otázkou, zda se OKD neprodalo pod cenou, diví se nový šéf legislativy na financích Robert Pelikán a sdružení Byty OKD žádá oficiálním dopisem Babiše, aby se tím začal zabývat. Dá se očekávat, že to bude pokračovat. Notně si ovšem pospíšil novinář Erik Best, když v rozhlase prohlásil, že Sobotka by měl odstoupit a být to na Západě, už by jistě odstoupil.

To, že je Sobotka pod palbou, a to, že se blíží jeho konec, jsou dvě různé věci.

Na Západě se také neodstupuje vždycky

Zaprvé vůbec není jisté, že být to na Západě, Sobotka by už odstupoval. Tak jako třeba, zcela namátkou, neodstoupil americký ministr financí, když vyšlo najevo, že jemu podřízená daňová správa cíleně podrobovala zvýšenému zkoumání pravicové nadace (komisařka této agentury využila svého práva nevypovídat o tom před kongresem, aby se nevystavila nebezpečí trestního stíhání). Neodstoupil ani americký ministr spravedlnosti, když vyšlo najevo, že operace jím řízené agentury vedla k tomu, že se stovky amerických ručních zbraní dostaly do rukou mexických narkogangsterů a bylo jimi zabito aspoň 150 lidí a přinejmenším jeden americký pohraničník. Neodstoupil ani holandský ministr financí, když se ukázalo, že lhal o svém ekonomickém vzdělání. Dál předsedá ministrům financí eurozóny.

Není prostě pravda, že se na Západě za každý odstoupeníhodný prohřešek odstupuje. Jak kdy a jak kde. Okopíroval jsi odstavec ve dvacet let staré disertaci? To je vážné. Vedla tvoje nezodpovědnost k průšvihu, který by si mohl vyžádat další oběti z našich řad a posílit opozici? To je složité. Občas by si i na Západě přáli, aby se u nich odstupovalo jako na Západě, ale neodstupuje.

Sám Erik Best ví, že Sobotkova role při privatizaci OKD není posuzována ve vzduchoprázdnu. Jinak by asi svůj čtvrteční ranní sloupek nezačal sarkastickou větou: „Možná je to jen náhoda, ale co se Babiš ujal ministerstva financí, začaly jeho noviny získávat přístup k pozoruhodnému množství interních ministerských dokumentů.“ To by se na Západě taky stát nemohlo, ne? Aha, Berlusconi, pardon...

Sobotku není radno podceňovat

Kde jsme to byli? U Sobotky. Jedna věc je, jestli by měl odstoupit, druhá věc je, jestli odstoupí. O odstoupení politiků nerozhoduje tribunál komentátorů, ale kombinace vůle voličů a obtížně specifikovatelné kvality zvané schopnost udržet se. Bohuslavu Sobotkovi, který byl mizerný ministr financí, nemá imponující životopis, svým chováním nevzbuzuje úctu a je obdařen vizáží, která s tím skvěle ladí, předpovídali brzký konec už mnozí. A je pořád tady. Nějak se udržel v čele strany, nějak převážil nad Haškovým křídlem, nějak ustál povolební pokus o své vyšachování, obrátil ho proti jeho strůjcům a stal se premiérem.

Vedle našich přání a představ o tom, co by se v analogické situaci stalo na Západě či „na Západě“ je dobré zapojit empirii. Sobotka zjevně není tak hloupý, aby si svých slabin a slabin politické konstelace, v níž se nachází, nebyl vědom stejně dobře jako jeho kritici a komentátoři. Vedle mnoha nevýhod má jednu výhodu: že soupeř se zpravidla dopouští největších chyb, když vás podceňuje.

Takže na Sobotkův brzký pád bych nesázel.