Co by Hudečka s Uhrinem stála kremace

Kolega Ondřej Štindl onemocněl. Je to prý zlé, cítí se jako Bob Saint Claire, když si musel smáčet prst v horké lázni. Akorát Ondřej nebojoval ani se zlotřilým Kerpofem ani se svým záludným neschopným autorem, nýbrž vyměňoval kolo na autě. (To je takový boj po česku, ano.) I hnul si se zády, vzápětí žlučí a byla z toho chřipka. Tolik k jeho výpadku. Věřme, že se nám Bob brzy uzdraví, karamba! Co tedy noviny…

Už několikrát se zdálo, že okurková sezona skončila. Dokonce kvůli tomu byla sestřelována letadla v zahraničí. Málo platné, nakonec jsme se pokorně vrátili k bezpečí zdejší mýdlové opery: k mému údivu se o prázdninách plných válek, ať už se podíváme na kteroukoli světovou stranu, začala řešit prezidentská kandidatura na rok 2018. Dokonce už k tématu nechávají promlouvat i Miroslava Šloufa. Kdo to je? Proč by měl o něčem takovém hovořit do novin? Ausgerechnet dneska?

A tak nejdramatičtější rubrika dnešních novin je sport. Dominuje mu fotbal: jednak úžas nad vedením Slavie v lize, jednak úžas nad odvoláním Dušana Uhrina z Plzně. Mf DNES píše, že vyhazov po čtyřbrankové výhře nad Českými Budějovicemi je neuctivost. To je fakt, Budějovice nebudou mít komu na jaře oplácet. Ale vážně. Slávistický i plzeňský příběh jsou dvě strany téže mince: dlouhodobě se v Česku podléhá pocitu, že český fotbal má nanejvýš na jeden dobrý tým, který se náhle zjeví, vydrží sezonu nebo dvě a zhasne. V těch tučných letech ale inspiruje a zachraňuje celou ligu a celý fotbal. Jako nyní Plzeň. Přitom je to myšlení postavené naruby: přežiju – a myslím že kdokoli z fanoušků – klidně deset hubených let, když se ovšem začnou vychovávat děti. Když se výchova, a nejen sportovní samozřejmě, ustálí coby podstatná hodnota zdejšího uvažování. Co se konkrétně fotbalu týče, přece bychom měli mít čtyři nebo pět dobrých týmů, které se pravidelně točí na špici. Ale čert vem ligu: které pravidelně hrají evropské soutěže a sytí národní družstvo. Nynější adorace Slavie začíná vykazovat parametry uvažování kolem Plzně: je to ale zázrak, že někdo hraje k světu a dává góly, pojďme se na něj soustředit a umetat mu chodníček! Nechápu, prostě nerozumím. – Lidové noviny dodávají zprávu z tenisu: „Federer i Williamsová odmítají končit“ No to si dovolili dost!

Ve zprávách jinak pořád totéž jako v posledních dnech: islamisté a ebola, kam se podíváš (prozatím nikdo nepřišel s tím, že jde o nový teroristický útok šířený sebevražednými atentátníky, čtenářsky se cítím ochuzen), Kyjev, Moskva, ebola, Hamás, další vpád policistů na pražský magistrát, primátor Hudeček mlčící, jelikož dodržující slib tichosti, jenž dal policii, primátor Hudeček postující na Twitter zneklidnění, že musí dodržet slovo, které dal policii, protože by rád řekl, co si o vzrůstajícím počtu zásahů policie na magistrátu myslí, primátor Hudeček libující si, že tentokrát o zásahu věděl, což prý nebývá samozřejmostí, primátor Hudeček brzy otevírající prodloužení pražského metra. (Už jsme skoro jako v jiné zemi, jejíž představitelé s oblibou se na všechno dívají.) Nu a ebola a Izrael. Narušením celku těchto zpráv je Erdoganovo vítězství v tureckých prezidentských volbách, šířeji se mu dnes věnují Lidové a Hospodářské noviny. V nich přece ještě jedno vybočení: „Češi chtějí více rozhodovat. Podzim přinese nejvíce referend v historii.“ Ten „podzim“ jsou komunální volby v půli října a ono „nejvíc“ znamená kolem třiceti. Ve většině případů si referenda prosazují obyvatelé sami. (Dojde i na evergreen: referendum o poloze hlavního brněnského nádraží. Snad konečně bude rozlousknut ořech.) Přiznávám, že jsem spokojen – takhle to má vypadat. Kéž se místní volby stanou takovou samozřejmostí, že zpráva o počtu nebude muset zabírat půl drahé novinové strany, ba naopak svou nepřítomností vyšetří místo pro zprávy o výsledcích takových voleb.

Blesk se jednou rozhodl udělat něco pro své čtenáře a spočíst jim, kolik a za co utrácejí – celou titulku zabírá slogan „50 věcí, které výrazně zdražily!“ Při bližším ohledání uvnitř listu naštěstí není tak zle. Z oné padesátky (není jasné, proč zrovna takový počet) je na třetím místě hrubá mouka, jež prý zdražila o 0,04 Kč (což je 0,03 %), a na šestém místě rýže: zdražila o 0,05 Kč (což je 0,01 %). Považte, co tedy znamená ono „výrazně“. Podařilo se také objasnit obsah slova „zvýrazněný“, protože graficky vypíchnuté jsou položky „potraviny, alkohol, cigarety …a mnoho dalšího“ s dovětkem „milá národní banko, díky“. Za sebe podotýkám, že vskutku a rád děkuji, zdražení chlastu a tabáku by mi mohlo vadit snad jen tehdy, kdyby výrazně zasáhlo do aktuální nulové úmrtnosti mé rodiny. Neboť kremace, ta výčet „věcí“ uzavírá, dle Blesku nyní vyjde dráž o 1,4 %, to je asi o 218 Kč. Táta je z jedenácti děti, tož nedaj bože, aby náhle dražší pivo sklátilo přízu naráz. Každopádně stejně Blesk podezřívám, že to celé je jen promyšlená reklama na páteční přílohu „Nejlepší houbové recepty“. Jelikož ty ještě rostou zdarma a ocet v žebříčku nefiguruje, je hádám jasné, co bude na prvním místě kuchařky. Promněme si ruce, vždyť Národní banka ostrouhá.

Blesk ještě získává bod za nezvykle upřímný titulek: „V Česku postaví Fejkland!“ Někdejší ředitel pražské zoo chce prý v Milovicích postavit po vzoru Disneylandu velký zábavní park národního charakteru. Zajímalo by mě, kdy a zda vůbec tahle obec dostane příležitost oddychnout si od okupací jakéhokoli druhu a žít chvíli klidně. Přál bych jí, aby dostala svou šanci.