Sli jsme pít

Škoda nedávno vstoupila do segmentu velkých SUV, ve kterém chce bojovat dokonce i proti prémiové konkurenci. Proto Kodiaq vybavila výbavovými prvky, jež byste u jiných modelů značky hledali těžko. Vyzkoušel jsem verzi 2.0 TDI 4x4.

Poté, co si Škoda zaregistrovala název Kodiaq (odkazuje na největšího hnědého medvěda kodiaka), v únoru 2016 se předvedl koncept Vision S, aby se později ukázal veřejnosti v Ženevě. Finální SUV pak spatřilo světlo světa v Paříži téhož roku a od února 2017 přichází k zákazníkům. Šlo to rychle.

Na rozdíl od sourozenců (nový VW Tiguan a Seat Ateca), se kterými Kodiaq sdílí platformu MQB, je škodovka jako jediná nabízena v sedmimístném uspořádání. I proto je delší než zmíněné vozy. Zajímavostí je, že Kodiaq je prvním automobilem v nabídce Škody Auto, který nabízí prvky jako prediktivní ochranu chodců, area view nebo asistent pro jízdu s přívěsy. K tomu se ale dostaneme v rámci boxíku.

Co se týče vnějšího vzhledu, není Kodiaq zrovna vyzývavý nebo tvarově avantgardní. Spíš je na něm aplikovaný strohý, čistý a nekonfliktní design, za kterým stojí tehdejší šéfdesigner Josef Kabáň (ten nyní pracuje v BMW). Nijak mě neoslovuje, ale to ani není jeho účel. Mnohem důležitější než vnitřní hrany je totiž samotný prostorný interiér.

Známá atmosféra

Jakmile nastoupíte, dýchne na vás tradiční atmosféra (i vůně) známá z koncernových vozů. Kromě přístrojového štítu mezi dominantní prvky patří zejména 9,2palcový displej infosystému ve skleněném designu, kde se pohodlně a přehledně ovládají všechny dostupné funkce včetně velmi schopné navigace (troufnu si tvrdit, že Škoda disponuje jedním z nejlepších navigačních systémů na trhu). S ovládáním není žádný problém, naopak oceňuji, že klimatizace a topení se nastavují tradičními a přehlednými otočnými tlačítky pod displejem.

Interiér je na první pohled prostorný, a to jak podélně, tak v příčném směru. Druhá řada sedadel není vůbec zahanbena, naopak v pohodě pojme dospělé pasažéry, kteří nebudou trpět nedostatkem prostoru pro nohy ani hlavu. V zavazadlovém prostoru najdeme třetí řadu sedadel – ty opět platí spíše za nouzové, ale svůj účel splní. Výhodou je snadné a intuitivní ovládání sklápění opěradel a manipulace se sedadly. Pětimístný Kodiaq nabízí 720 litrů zavazadlového prostoru, který lze zvětšit až na 2065 l. U sedmimístné verze je vyšší dno a celkový objem dosahuje 2005 litrů velmi dobře přístupného a využitelného místa. Co se týče vnitřních kapacit, není problém. Líbí se mi praktické detaily – držák parkovací karty na skle, deštníky ve dveřích nebo výsuvné chrániče hran dveří. Je vidět, že heslo simply clever není jen prázdným sloganem, ale vývojáři se snaží o jeho reálnou aplikaci.

Verze s převodovkou DSG (testovaná) utáhne až 2500 kg (bržděný přívěs, v případě montáže z výroby), což jsme s radostí využili při stěhování youngtimerů. Mezi hlavní poznatky patří hladká práce převodovky při tažení, ale z hlediska jízdních vlastností docela záleží na aerodynamice přívěsu, respektive jeho nákladu. Placatý vůz se dá táhnout bez problémů, vyšší náklad způsoboval na dálnici nejistotu. Pohon 4x4 přidává zadní nápravu v případě prokluzu kol pomocí elektrohydraulické spojky. Pro překonání lehkého terénu bohatě dostačuje.

Vybere si každý

Konečně se dostáváme k jízdním vlastnostem a pohonnému ústrojí. Motor 2.0 TDI je osvědčenou klasikou, pro kterou se rozhoduje mnoho koncernových zákazníků. Výkon 150 koní považuji pro hmotnost 1740 kg za dostačující, ale osobně bych zvolil silnější verzi o výkonu 190 koní. Točivý moment 340 Nm je u testované verze k dispozici od 1750 do 3000/min, což je běžný standard. Trochu hlučnější motor není nijak zvlášť zajímavý, převodovka DSG stále trpí stejným neduhem – zaváháním při rozjezdu. Spotřeba paliva dosáhla hodnot od 7 l/100 km při běžném ježdění, při tažení nebo testu na okreskách jsem se dostal na 8,5 l/100 km. Průměrné hodnoty.