Válková jde proti Bradáčové

Je to jeden z nejtřaskavějších zákonů, který už dva roku formuje politiku. Když ho tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil představil, stal se ikonou protikorupčního tažení. Byl prezentován jako pojistka, aby se už nikdy nedaly „zametat“ politicky citlivé kauzy.

Nový zákon o státní zastupitelství podstatně centralizuje moc na Nejvyšším státním zastupitelství. Tím ho přibližuje prokuratuře, kde má nejvyšší žalobce možnost zasáhnout do věcí na všech stupních soustavy. V našem současném pojetí státního zastupitelství, může naopak přímo dohlížet jen na složky o stupeň nižší – dvě vrchní státní zastupitelství. Do nižším pater nemůže. Dohled a dozor patří vždy o stupeň vyššímu zastupitelství. Kromě centralizace moci měla reforma zrušit právě dvě vrchní státní zastupitelství a velké případy korupce a závažné hospodářské kriminality přesměrovat na Speciální úřad pro potírání korupce, jehož šéf by byl zároveň náměstkem nejvyššího žalobce. Mozky zákona byli Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a vrchní pražská žalobkyně Lenka Bradáčová.

Zákon získal ve veřejné debatě velmi fundamentalistický náboj. Podobný, jaký mají návrhy, které politikům nutili aktivisté z Rekonstrukce státu. Kdo měl výhrady, vyfasoval okamžitě nálepku zametače a zastánce korupce.

Bývalý premiér Petr Nečas, odstavený od moci spektakulárním zásahem vrchního žalobce Ivo Ištvana, přiznal, že jeho vláda zákon přijala, protože neměla sílu veřejnému tlaku čelit. „Nicméně otevřeně řečeno: to od nás bylo racionální politické rozhodnutí, při vědomí, že jinak bychom byli mediální klakou obviněni z toho, že bráníme boji proti korupci. A při stoprocentním přesvědčení, že ze sněmovny do Senátu zákon v této podobě neodejde. Byli jsme si jisti, že zákon bude upraven do rozumné podoby.“ řekl Nečas v dubnu v rozhovoru pro Echo24.

Jenže zákon vnesl konflikt i mezi žalobce. Ohrožoval totiž budoucnost Ivo Ištvana, toho, kdo odstavil Nečasovu vládu a vysloužil si za to audienci na Pražském hradě.

Teď nás čeká další kolo debaty. Ministryně Válková ostře sledovaný zákon finišuje. Vypadá to, že v maximalistické podobě. Zůstává všechna centralizace, pokud jde o dozor a dohled, a zároveň přežijí obě vrchní státní zastupitelství. „Jsem spíš konzervativní, takže když něco funguje, tak by bylo dobré to posílit. Preferuji rozšíření vrchního státního zastupitelství o další lidi, vytvoříme tím silnější státní zastupitelství. Rozhodnout se musím brzy,“ řekla Válková v neděli v České televizi.

Když byla na tento model, tedy korupční a vážné hospodářské kauzy soustředěné na vrchních zastupitelstvích, dotázána před necelými dvěma lety Lenka Bradáčová, veřejně tehdy na konferenci v Senátu opáčila náměstkovi ministra spravedlnosti: „To je pro mě nejhorší model“.

Na udržení obou vrchních státních zastupitelství minulý týden při oslavách dvaceti let nezávislé žaloby v Kroměříži tlačil prezident Miloš Zeman. Ištvan i Bradáčová podle něj „odvedli spoustu poctivé práce“. Reagovat zrušením jejich institucí mu připadá nepatřičné. Helena Válková tehdy ještě lavírovala, že je to stále otevřené, byť se většina „odborné veřejnosti kloní k tomu, že ponechání není nezbytné“. Do neděle, kdy šla do televize, si zjevně názor vytříbila.

Na ministryni spravedlnosti je těžké si nevšimnout jejího pokušení mít přehled o živých kauzách a dokonce do nich zasahovat. Tuto ambici nezastírá. „Jde mi o to, abych i u běžících kauz věděla, jak to vypadá," svěřila se v České televizi.

Toho instinktu, který byl ještě silnější u její bývalé náměstkyně Hany Marvanové, si samozřejmě pozorně všímají Pavel Zeman s Lenkou Bradáčovou. Poté, co jim fakticky hodila pod stůl jejich představu o vyšetřování vážné hospodářské kriminality, se dá čekat, že se vztahy vyhrotí.

Není divu – právě teď a tady se rozhoduje, kdo bude mít přístup do živých kauz a tím pádem obrovský vliv, který to přináší.