Vysoká daň za pesimismus
Když si člověk něco vsugeruje, těžko ho někdo přesvědčí, že realita je jiná. Ještě horší je, když se v mýtech utápí celá společnost. Lidé se ve svých představách utvrzují navzájem. Přesně takhle jsme podlehli dojmu, že za vlády Petra Nečase tady kulminovala korupce a rozkrádání státu. Jistě, policie obviňuje, jak na běžícím páse. Ale jediným novým případem z této doby jsou počítačové zakázky z ministerstva práce. Všichni Rittigové s předraženými jízdenkami, Opencard, Dalík, CASA, Barták jsou staršího data. Za Nečasovy vlády se jen začaly vyšetřovat a důkladně propírat v médiích, takže jsme podlehli dojmu, že korupce právě teď kulminuje.
Podobné je to s vnímáním stavu ekonomiky a životní úrovně. Centrum pro výzkum veřejného mínění zveřejnilo zajímavý průzkum, jak Středoevropané vidí stav svých ekonomik a co očekávají do budoucna. Spolu se Slováky jsme nejtvrdšími pesimisty. Jen 8 procent lidí je přesvědčeno, že současná kondice ekonomiky je dobrá. Na Slovensku je to ještě o procento méně. V Maďarsku považuje zemi za prosperující 13 procent lidí a v Polsku dokonce 20 procent. 59 procent z nás je naopak přesvědčeno, že jsme na tom špatně. Na Slovensku takový názor zastává 65 procent lidí. V Maďarsku ale jen 44 a v Polsku 38 procent. Ještě pesimističtější jsme při pohledu do budoucna. Ve zlepšení věří jen 17 procent Čechů, 15 procent Slováků, ale 25 procent Poláků a 34 procent Maďarů.
Podle všech objektivních měřítek jsme ale zemí, kde se stále žije zdaleka nejlépe. Ekonomika nám sice v krizi od roku 2008 spadla víc než sousedům, ale ve všech ostatních měřítkách jsme na tom lépe. Máme podstatně méně nezaměstnaných i chudých. Proč si to neumíme užít, v nihilismu si zakládáme na společnost kontroly, dozoru a tvrdé ruky a mentálně se tím posunujeme na východ?
