Stojí za to se s politiky trápit, míní tvůrce Kanceláře Blaník
Rozhovor s úspěšným scenáristou
Režisér a scenárista Benjamin Tuček na sebe upozornil coby spoluautor politického satirického seriálu Kancelář Blaník na internetové televizi Stream.cz. Nyní zažívá premiéru jeho nový dokumentární film Plán. Ten pojednává, o územním plánu hlavního města. Film začal Tuček chystat před pěti lety, v době zdánlivě neomezeného panování Pavla Béma, kdy se situace v Praze zdála zablokovaná a na dlouhou dobu nezměnitelná.
Jenže v průběhu těchto let se stalo nečekané: vystřídali se primátoři, vzchopil se občanský sektor, podařilo se vybojovat věci, jež byly ještě před několika lety nemyslitelné (například k radosti veřejnosti „odblokovat“ část nábřeží, tzv. náplavku), původně mocná ODS stojí před zánikem, kdysi připravovaný územní plán byl zrušen a nahrazen jiným, dodnes rovněž neschváleným, někteří mocní z před pěti let stojí před soudy.
Zkrátka stalo se toho za těch pět let nečekaně dost. Tuček, na začátku občan rozezlený chováním radnice své městské části, na konci poučený a v mnohém spokojený občan svého města, natočil ambiciózní a podmanivou esej o stavu české demokracie a vztahu Pražana ke svému městu.
Premiéra vašeho filmu je načasována doprostřed předvolební kampaně. Tím se z něj stalo politikum, zvlášť když předpremiéra proběhla v pražských městských částech, o nichž film pojednává – třeba v Praze 11.
Je to v pořádku?
Byl to záměr. Impulsem, abych Plán v roce 2009 začal točit, byla má nespokojenost se stavem ulice, v níž žiji. Nesouhlasil jsem se stavbou, která se tam začala stavět, jenže jsem zjistil, že nemůžu už nic dělat. Protože pozemek, kde se stavělo, byl prodaný, městská část se ho zbavila a soukromý investor na něm mohl stavět, co chtěl. Nikdo mu na to nemohl nic říct. Zaujalo mě, že radnice se zbaví majetku, aniž by se na to někoho zeptala – především těch, jejichž nejbližšího okolí se zásah týká. Začal jsem proto chodit na jednání zastupitelstva pražského magistrátu a zrovna se potkal s předložením koncepce nového územního plánu podle představ tehdejší koalice ODS a ČSSD. Byl to koncept Pavla Béma, proti kterému se tehdy vymezilo na osmnáct tisíc lidí. Všude se o novém plánu hodně diskutovalo, a tak jsem začal objíždět městské části a pozoroval, jak se mu lidi impulzivně, ale svorně brání. Začal jsem proto toto lomcování Prahou točit.
Celý rozhovor o pražském územním plánu i pokračování seriálu Kancelář Blaník si můžete přečíst v aktuálním vydání Týdeníku ECHO.
APLIKACI TÝDENÍKU ECHO PRO IPAD SI MŮŽETE STÁHNOUT ZDE.
POKUD CHCETE ČÍST TÝDENÍK ECHO PŘES WEBOVOU STRÁNKU, KLIKNĚTE ZDE.
se narodil 1. ledna 1972 v Brně. V něm žil do šesti let, pak byl přestěhován do Prahy. Zde vystudoval na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy žurnalistickou fotografii a na FAMU scenáristiku a dramaturgii. Napsal a režíroval film Děvčátko, dokumenty Tantra a Komedie. Scénáře psal k filmům Mistři, Polski film, Protektor (za ten je držitelem Českého lva), k seriálům Terapie, Kancelář Blaník. Na většině z nich spolupracoval s kolegy Markem Najbrtem a Robertem Geislerem, s nimiž se někdy přezdívají jako trio The Dietls. Samostatně napsal knihu povídek VKV (Velmi krátké vlny). Je to taky muzikant, hraje na klávesy ve skupině The Ritchie Success.
