Unikátní objev: první smajlík není z USA, ale z barokních Čech
Podpis opata kláštera
Autorství smajlíka, kterého v e-mailové korespondenci používá většina lidí, bylo připsáno proslulému americkému designérovi Harveymu Ballovi v roce 1963. Stejná značka se ale vyskytovala v hospodářské korespondenci opata kláštera cisterciáků ve Žďáře nad Sázavou Bernarda Henneta už v polovině 18. století. ČTK to v úterý řekl David Merta z brněnské obecně prospěšné společnosti Archaie.
Opat „smajlíka“ v korespondenci na konci listiny používal asi zcela běžně přinejmenším v roce 1741. Podle Merty značka byla na listině vztahující se ke korespondenci o zřízení hrnčířské dílny v domě žďárského opata na dnešním Zelném trhu v Brně, který se nyní opravuje.
„Buď to může znamenat, že označil místo, kde měla být pečet, nebo to znamená, že někdo schválil dokument,“ uvedl Merta. Podle něj smysl značky, která jakoby z oka vypadla dnešnímu „smajlíku“, není zcela jasný. Vysvětlit by to mohlo další bádání.
Ball, Cimrman či opat Hennet
Jsou to však právě vědci v Brně, kteří smajlíka podle Merty objevili. „Nepochybujeme o Járovi Cimrmanovi, i když si zrovna nevybavujeme, že by o něm někde byla řeč, ale asi pro něj byl natolik běžnou součástí života, že se o něm nepotřeboval zmiňovat. My jsme ovšem při našich návštěvách v badatelně MZA přišli na staršího vynálezce/uživatele tohoto piktogramu,“ žertuje na stránkách Archaie David Merta.
Bernard Hennet se stal opatem ve Žďáru po smrti dosavadního opata Václava Vejmluvy v roce 1738. Navázal na Vejmluvovy rozsáhlé stavební aktivity. Nechal dostavět klášterní prelaturu a opravit vzniklé škody po požáru. Nechal též vyzdobit, po vzoru pražského Karlova mostu, žďárský most přes řeku Sázavu sochami.
Aktivní byl i v Brně. Pro šlechtu církevní i světskou bylo přitom typické, že si budovala reprezentativní domy v královských městech. Do Brna se stahovali například v případě ohrožení. Pro kláštery vzrostl význam města po ustanovení brněnského biskupství koncem 18. století.
